Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Dotyčný pociťuje často zmar a beznaděj, nedostatek motivace, neschopnost cítit potěšení, jen úzkost a osamocenost, pocity bezcennosti nebo viny, také je někdy zvýšená agrese, vyskytuje se malá sebedůvěra, únava, zhoršená pozornost a chybí soustředění. Jedná se o závažný, dokonce někdy i život ohrožující stav. Reakce postiženého jedince na tento duševní stav je různá. Dotyčný může být podrážděný, agresivní a zlomyslný, nebo naopak unavený, tichý a klidný. Většinou mizí radostné reakce na pozitivní podněty a jedinec se může okolí jevit jako cynik. Vnitřně se člověk cítí vyhořelý, zpomalený, unavený bez energie, nic jej netěší. Nemůže dělat to, co ho bavilo dříve, například sportovat, chodit za kulturou, číst knihy, dívat se na filmy, nemůže navazovat nové přátelské a partnerské vztahy. Při nejhorších chvílích, které v těchto stavech zažívá, má pocit nekonečného utrpení, které nemá a nebude mít nikdy konce. Mnohdy v těchto stavech opakovaně umírá a má při tom nepříjemné fyzické bolesti a napětí v celém těle. Často vše doprovází bolest hlavy, svalové křeče, bolesti končetin a pocit naprosté ztráty energie. Tyto stavy trvají hodiny nebo i dny. Lidské tělo přirozeně reaguje neustálým odpočíváním a poleháváním, naprostým nezájmem o cokoliv. V případě že se postižený nezačne sám aktivně bránit, nebo mu není z vnějšku pomoženo, pak vše směřuje k tomu, že díky upadnutí do naprosté pasivity ztrácí práci (trvalý příjem), přijde o přátele (přestane se s nimi stýkat a oni jej vyhledávat), rozejde se s partnerem či se mu rozpadne manželství (přestane fungovat sexuálně, není schopen vztahu a lásky).
Celkově jde o velice negativní a vnitřně nesmírně bolestivé onemocnění, které se nemocnému jeví horší než utrpení pramenící z fyzické bolesti (úrazu, tělesné nemoci). Blízké okolí většinou nemocného vůbec nechápe, nerozumí jeho problémům a dotyčný většinou není schopen se o probíhajícím utrpení komukoliv z blízkých svěřit. Nemocný postupně upadá do nezájmu či nemilosti druhých a v kombinaci s jeho četnými bolestmi a problémy se ocitá doslova v začarovaném kruhu, který jej obepíná a ze kterého není možno nijak vykročit (pocity pádu na dno, neporozumění, ztráta energie, opakující se bolesti, trvalá únava a vyčerpání). Depresi často doprovázejí úzkosti. Velice nepříjemné fyzické pocity svírání na hrudníku nebo v břiše, bušení srdce a vysokého tepu i lapání po dechu a tlaku v hlavě.
Na dlouhodobé deprese či úzkosti lze většinou získat natrvalo invalidní důchod.
Jestliže tyto stavy prožíváte nebo se o Vás v nedávné minulosti pokoušeli, nebo znáte ze svého okolí někoho kdo je jimi postižen, neváhejte nás kontaktovat a požádat o pomoc. Víme jak začarovaný kruh deprese účinně zastavit a vrátit nemocnému znovu chuť do života.
Jestliže potřebujete poznat sama sebe, získat na onemocnění náhled, porozumět tomu co se s Vámi děje, zabránit věčným problémům s prací, penězi, kamarády a kolegy, zkrátka dostat se z toho na úroveň, abyste své stavy zvládali tak, abyste mohli v životě normálně fungovat a okolí na Vás problémy již nepozorovalo? Kontaktuje nás. Rádi Vás labyrintem duševní poruchy úspěšně provedeme. Na tyto stavy lze získat trvale invalidní důchod. Duševní poruchy měli a mají významné současné i historické osobnosti, které se s nimi naučili žít a právě i díky tomu dosáhli mimořádných životních úspěchů.
Domácí násilí je násilí mezi sobě blízkými osobami, které žijí ve společné domácnosti. Jedná se o vztah, kdy jedna osoba (násilník) získává nad druhou osobou (obětí) moc, přičemž intenzita násilí se časem stupňuje. Podstatné je, že k němu dochází zásadně v soukromí a je tak těžké je zvenčí rozpoznat, pokud se jeho oběť sama nerozhodne je řešit s pomocí ostatních, ať už policie nebo organizací, které se na pomoc obětem domácího násilí zaměřují.
Cyklus domácího násilí se dá rozdělit na čtyři fáze:
1. stupňování napětí (většinou psychické týrání oběti)
2. násilí (k psychickému týrání se může přidat i fyzické násilí a znásilňování)
3. pokání (lítost agresora nad svými činy, prosba o odpuštění)
4. líbánky (pokud oběť odpustí agresorovi, následuje klidné období – naděje)
V případě, že oběť svému násilnému partnerovi uvěří, že se to již nebude opakovat, dochází postupem času k přesunu ze čtvrté fáze do první fáze. Čím častěji se ale cyklus opakuje, tím silnější je brutalita útoků, a zároveň se fáze násilí rozšiřuje na úkor fáze pokání/líbánek.
Uvedený model je samozřejmě zjednodušující, není nutné procházet přesně těmito fázemi, jak je popsáno. Často se postupně přidávají i jiné formy násilí, jako sociální či ekonomické. Psychické týrání většinou postupně sílí, ve zmíněných fázích "pokání a líbánek" krátkodobě odezní, tyto fáze ale nemusí nastat vždy.
Téměř zpravidla se v důsledku domácího násilí u oběti projeví tzv. syndrom týrané osoby. Projevy, které spadají pod tento syndrom, se dají rozdělit do několika kategorií:
1. symptomy posttraumatické stresové poruchy (poruchy spánku, poruchy příjmu potravy, emocionální vyčerpanost, zvýšená nervozita)
2. naučená bezmocnost (pasivita oběti, vzdává se jakékoli snahy o změnu)
3. sebezničující zvládací strategie (požívání alkoholu, drogy, možný pokus o sebevraždu)
Zažíváte domácí násilí, ať už jste žena či muž a chcete se z moci násilníka či násilnice bezpečně dostat? Potřebujete se vyprostit z traumatu a zlých nočních snů, které Vám vztah s násilníkem způsobil a které se stále krutě vracejí, ať už ve dne či noci, nebo když jste třeba jen sama? Kontaktujte nás, dokážeme Vám pomoci. Zla je možno se natrvalo zbavit a pouhé utěšování rodiny či blízkých na to bohužel nestačí.